Zasada demokratycznego państwa prawnego w orzecznictwie polskiego Trybunału Konstytucyjnego

Agnieszka Gajda

Abstract

At the level of constitutional legal regulation, the Republic of Poland became a democratic state ruled by law and implementing the principles of social justice in 1989. That was at the beginning of the political transformation following the collapse of the communist system. The principle of democratic state ruled by law, which was typical of Western democratic states, created seriuos interpretational problems in Poland. Therefore, in the first years of its being in force, the Polish Constitutional Tribunal determined its meaning in its judgments. It formulated detailed principles making up the understanding 68 of the general rule of law, but it did not limit itself only to formulating basic principles resulting directly from the constitution. From these principles he derived further rules, with a lower level of generality. In this study the Author describes the understanding of the principle of the state ruled by law in the initial years of its application in Poland and how it changed after entrance into force of the Constitution of 1997. She presents the judgements of the Constitutional Tribunal, particularly significant for understanding the principle of state ruled by law. She emphasizes that the interpretation of the principle of the state ruled by law should include the state model which is defined in the provisions of the Constitution. This interpretation should respect the basic political principles underlying the constitutional order in Poland, and values expressed in the Constitution. The interpretation of the principle of the state ruled by law requires taking into account certain political values such as constitutional order, legal order, representative democracy, separation of powers, parliamentary autonomy, judicial independence, the principles of subsidiarity and political pluralism. The Author claims that only respecting these values is a guarantee of proper interpretation and implementation of the principle of the democratic state ruled by law.
Author Agnieszka Gajda (FLA / DCLPI)
Agnieszka Gajda,,
- Department of Constitutional Law and Political Institutions
Other language title versionsZásada demokratického právního státu v judikatuře polského Ústavního tribunálu
The principle of a democratic state ruled by law in the Polish Constitutional Court
Pages66-77
Publication size in sheets0.55
Book Jirásek Jiří, Witkowski Zbigniew (eds.): Aktuální otázky právního státu v České republice a Polské republice: sborník příspěvků z VI. ročníku česko-polského semináře, 2019, Iuridicum Olomoucense, ISBN 978-80-88266-49-5, 234 p.
Abstract in original languageNa úrovni ústavněprávní regulace se Polsko stalo demokratickým právním státem, který v roce 1989 implementoval principy sociální spravedlnosti. Bylo to na začátku politických změn po pádu komunistického systému. Princip demokratického státu ovládaného zákonem, charakteristický pro západní demokratické státy, v Polsku zpočátku způsoboval vážné interpretační problémy. Proto v prvních letech jeho platnosti, zejména v první polovině devadesátých let, rozhodoval o jeho významu ve svých rozsudcích polský ústavní soud. Poukázal na úspěchy německé doktríny ústavního práva 19. století, ve které byl zdůrazněn vztah mezi státem a právem. Ve svých rozsudcích Ústavní soud formuloval podrobné zásady, které umožňují pochopení obecného právního státu. Zahrnoval: 1) prioritu práva před jinými pravidly chování (např. Morální nebo politická); 2) požadavek uvést právní základ pro všechny státní kroky vůči občanům; 3) zaručení občanům práva na nestranný, nezávislý a spravedlivý soud; 4) oddělení funkcí a kompetencí státních orgánů v rámci přijaté koncepce oddělení kompetencí. Tribunál se ve své činnosti neomezoval pouze na formulaci základních principů přímo vyplývajících z obsahu ústavy. Z těchto principů odvodil více, s klesající úrovní obecnosti. Tento směr judikatury byl kritizován. Bylo zdůrazněno, že pojem právního státu se stal příliš rozsáhlým a málo transparentním a Soudní dvůr byl obviněn z provádění zákonodárných činností, které nebyly založeny na ústavě. Po vstupu Ústavy v platnost dne 2. dubna 1997 Ústavní soud uznal, že jeho rozsudky týkající se chápání právního státu, která byla vydána před přijetím ústavy, jsou stále platná. Stalo se tak proto, že formulace zásady demokratického státu ovládaného zákonem v Polsku se ve světle nové ústavy nezměnila. V následujících letech jsme však v judikatuře Soudního dvora mohli pozorovat pozměněný směr výkladu. Tribunál uznal, že pravidlo právního státu by mělo být uplatňováno odlišně, protože mnoho zásad, které dříve vycházely 67 pouze z výkladu pravidla právního státu, bylo výslovně upraveno ve zvláštních ustanoveních ústavy z roku 1997. Například naznačil hodnoty vyjádřené v úvodu ústavy, jako je svoboda, spravedlnost, dialog, ale také ochrana důstojnosti (článek 30), ochrana svobody (článek 31), právo na život (článek 38), právo na soud (článek 45), právo na soukromí (článek 47) a mnoho jiní. Vláda právního státu proto ztratila svůj samostatný charakter, ale měla by být stále dosažena z hlediska řádů, pravidel a hodnot, které se neodrážejí v jiných podrobnějších ústavních předpisech. V této studii autorka popisuje, jak byl právní stát chápán v prvních letech jeho uplatňování v Polsku a jak se jeho chápání změnilo po vstupu v platnost ústavy z roku 1997. Představuje nálezy Ústavního tribunálu, které jsou zvláště důležité pro pochopení právního státu. Zdůrazňuje, že výklad pravidla právního státu by měl zohledňovat státní model stanovený v ústavě. Základní předpoklady, z nichž vychází ústavní pořádek v Polsku, by měly být provedeny a soubor hodnot vyjádřený v ústavě by měl být proveden a zajištěn. Tyto hodnoty jsou uvedeny v preambuli ústavy (jako svoboda, rovnost, dialog, spravedlnost) v čl. 1 Ústavy, podle kterého je Polsko společným statkem všech občanů, a v kapitole II Ústavy o lidských právech a svobodách. Ochrana neodmyslitelné a nezcizitelné lidské důstojnosti je v této kapitole zvláštní hodnota. Při výkladu právního státu je třeba brát v úvahu také tzv politické hodnoty, jako je ústavní pořádek, právní řád, zastupitelská demokracie, oddělení pravomocí, parlamentní autonomie, soudní spravedlnost, soudní nezávislost a nezávislost soudců, subsidiarita, politický pluralismus. Je také nutné vzít v úvahu hodnoty samotného zákona, tj. zákaz zpětné působnosti, určité vacatio legis, právní jasnost, jeho vytvoření ve specifických právních postupech. Autor tvrdí, že pouze respektování těchto hodnot je zárukou řádného výkladu a uplatňování zásady demokratického právního státu.
Languagepl polski
Score (nominal)5
Score sourcepublisherList
ScoreMinisterial score = 5.0, 12-02-2020, MonographChapterAuthor
Citation count*
Cite
Share Share

Get link to the record


* presented citation count is obtained through Internet information analysis and it is close to the number calculated by the Publish or Perish system.
Back
Confirmation
Are you sure?